„Chytrá“ doba

Na svém facebooku mám v současnosti 146 přátel. V porovnání s ostatními je to docela málo. Mí přátelé jich mají řádově o stovky více. Povídám si s nimi, čtu jejich příspěvky a statusy. Vím o co se zajímají a co se jim líbí. Ale přesto o nich vlastně nic nevím a oni neví nic o mně. Někdy je to dokonce tak, že když se s nějakým takovým přítelem potkám po delší době, připadá mi, že mluvím s úplně jiným člověkem, než s tím na profilové fotce. Než s tím, kterému se líbí stránka Healthy food a potkáte ho u stánky s hamburgery. Než s tím, který Vás minimálně třikrát denně žádá o vejce na svoji farmu.

facebook-is-like-a-jail-facebook-jokeJe to krásná iluze. Pan Zuckerberg a jemu podobní stvořitelé sociálních sítí nás dokonale uvedli v omyl. Konečně se cítíme sociálně začleněni. Myslíme si, že jsme součástí něčeho. Podléháme klamu, že se o nás naši přátelé skutečně zajímají. Oblíbenost naší osoby již neposuzujeme podle počtu přátel na narozeninové oslavě, ale podle počtu lajků u našich statusů a fotek. Přímo dychtíme po uznání a chvále na sociální síti. Problémem je však to, co zde sdílíme. Snažíme se tvářit lepšími, než ve skutečnosti jsme. Pečlivě vybíráme z padesáti stejných fotek sebe sama, kterou tam umístíme. Nemusím připomínat, že prohnat fotku nějakým super filtrem je dnes snad už povinným krokem. Stejně pozorně volíme slova do našich příspěvků. Musí být cool, musí vyjadřovat právě moderní životní náhled. A především musí znázorňovat lepší společenský status a lepší životní úroveň než je tomu u ostatních. Zde je nezbytností minimálně deset rádobyvtipných hashtagů. Získáváme pocit, že celému světu jasně a hlasitě dáváme najevo jak skvěle se máme. Je otázkou, zda na druhé straně někdo poslouchá.

Zvykli jsme si hledat zábavu, informace a uznání jinde a jinak. Pokud nám nevyhovuje přítomné osazenstvo u stolu, pokud nás málo baví, málo nás chválí, poskytují nám málo zaručených šokujících informací (drbů), stačí vytáhnout mobil a hledat tytéž věci na síti. Určitě jste si toho všimli. Mnohdy restaurace, bary, cluby vypadají jako jedna velká internetová kavárna, jen místo počítačů mají hostě ve svých rukou telefony. Přestáváme se doopravdy seznamovat, randit. Mnohé páry mluví o svém prvním rande. O místu, kam šli, co dělali. Neuvědomují si však, že jejich první rande už dávno proběhlo online. Tisíce slov si už předtím napsali. Vědí už o sobě hodně. Dokonce někdy ví i to, co by se osobně říct styděli. Extrémní, leč ne ojedinělý případ je i ten, kde se tito dva jedinci vidí navzájem polonazí, ač se dosud naživo ještě neviděli. Často si tváří v tvář už toho nemají moc co říct. Maximálně dál rozvíjejí započatou konverzaci.

Jak už to tak bývá, naše děti přebírají naše návyky. Jsou zvyklé nás vidět neustále s mobilem v ruce. Chtějí se nám podobat a napodobovat nás. Již v útlém věku chtějí používat tablet či telefon. Jinou zábavu už skoro neznají. Čas tráví doma. Pokud chtějí komunikovat pak zase online způsobem. Myslíme si, jak jsou naše děti společenské, ale přímá lidská interakce jim chybí. Vychováváme bytosti, které nebudou mít problém vyznat lásku přes internet, ale budou mít problém se druhým podívat do očí.

Zkuste zvednout oči od Vašich displejů a zjistíte, kolik je toho kolem Vás zajímavého a kolik toho stojí za to vidět, prožít, cítit. Ne, nemusíte to okamžitě fotit a sdílet a ukazovat všem. Jen ten okamžik prožívejte a užívejte. Stačí jedno opravdové spojení mezi Vámi a někým jiným namísto desítek žádostí o přátelství na síti. Stačí plodná, obohacující konverzace s jedním člověkem na stejně vlně osobně, než deset konverzací o ničem ve stejných čas online. Můžete totiž promarnit třeba právě okamžik, kdy se zamilujte při pohledu do očí druhé osoby. Může se stát, že neuslyšíte první slova Vašeho dítěte, protože si budete zrovna číst slova někoho, koho v životě neuvidíte. Můžete toho ztratit hodně a náprava bývá velmi obtížná.
Pamatujete si, který Váš příspěvek získal zatím nejvíc lajků? Já taky ne. A pamatujete si, co Vám v životě zatím udělalo největší radost? Na konci života budete bilancovat. A v mysli se Vám vynoří spousta zážitků, spousta obrazů a hlasů. Určitě si ale nebudete si však vybavovat jednotlivé fotky, statusy, příspěvky a hesla na facebooku. Přestaňte psát a začněte mluvit. Oprostěte se od lajků a začněte chválit. Přestaňte se fotit a běžte mezi lidi. Nemusím připomínat, abyste mobil protentokrát nechali doma.

Inspirace tohoto článku zde.

Nelogické ženy

Před několik málo  lety  se na filmové scéně vynořilo několik filmů na téma nezávazného sexu. (Kamarád taky rád, Chceš mě, chci Tě, Hlavně nezávazně…) Takzvaní kamarádi s výhodou. V dnešním moderním světě prostě nezůstává čas na zdlouhavé randění a seznamování. Lidé chtějí co nejrychleji budovat kariéru a vydělávat peníze. Přitom ale žít požitkářsky a hlavně bez zbytečných závazků, které by brzdily jejich sny a rozvoj kariéry. Hodnoty jako rodina a zázemí se tak odsouvají na vedlejší kolej. Na druhou stranu však nechtějí přijít o základní lidskou potřebu jako je sex. Tím nemyslím sex v tom nejčistším smyslu slova, ale vše s tím související jako je objetí, pohlazení, útěchu a podobně. Však víte.

K tomuto vztahu však ženy a muži přistupují poněkud jinak. Muži tuto podobu vztahu vyhledávají daleko častěji. U mnoha je to dokonce cíl a sen a, proč to neříct, i životní styl. V praxi to vypadá tak, že muž žije sám, má jednu nebo i více milenek, které o sobě navzájem samozřejmě neví a radši se na tohle ani nevyptávají. Pokud je potřeba, sejdou se. Výhradně za účelemonoho. Tečka. Žádné seznamování s rodinou nebo s přáteli. Nutnost víkendu na chatě s rodiči odpadá. Na ulici se maximálně pozdraví jako staří známí. Každý si žije svůj život a problémy se do postele neberou. Ženy však často v tomto vztahu setrvávají  za účelem, pro který NEBYL tento vztah určen. Jednoduše řečeno, jsou do dotyčného muže zamilovány tak, že s ním chtějí být i přesto, že je tento muž využívá jen pro své potěšení. Žena, ve snaze neztratit ho a vídat se s ním, přistoupí na tuto hru a dokonce předstírá, že jí to takhle naprosto vyhovuje. Tajně však doufá, že on se do ní zamiluje stejně tak, jak ona do něj. Přesně v tu samou chvíli ale muž doufá, že se do něj žena nikdy nezamiluje a že tento status quo vydrží co nejdéle. Nebo aspoň do doby, dokud ho sex s ní bude bavit. Krutá, leč pravdivá realita. Některé ženy dokonce používají tento status „hledám kamaráda jen na sex“ jako součást jakýchsi námluv při hledání potencionálního partnera. Bohužel pro ně to používají ve velmi nesprávný okamžik.  Zdá se Vám to poněkud nelogické. Mě taky. Samozřejmě že nejde tento fakt zobecňovat na všechny ženy na planetě. Opravdu existují takové, které se vázat nechtějí a vyhovuje jim to. A na druhou stranu existují ženy, které by na něco podobného nikdy nepřistoupily.  I když, nikdy neříkej nikdy

Samostatnou kapitolou jsou ženy, které vlastně nevědí co chtějí. Určitě jste jich v životě pár potkali a je naprosto jedno zda-li je jim 20 nebo 40 let. Věk v tomto roli nehraje. Je to ten typ ženy, co Vás v jednu chvíli nemilosrdně odpálkuje, když se s ní pokusíte sblížit. Načež Vám potom ve 4 ráno v alkoholovém opojení řekne, že se teď nechce vázat a přála by si právě takového kamaráda na sex. Hned však dodá, že ale není laciná holka na jednu noc. Tu samou noc dojde k sexu. Ráno ale přijde vystřízlivění. Najednou se Vám bojí podívat zpříma do očí, protože se stydí za to, jak lehce podlehla a bere to jako omyl. V tu chvíli opravdu neví co má dělat, ale aby nevypadala jako ta laciná holka, žádný další sex se nekoná. Bohužel pro ni však právě tímto chováním ze sebe tu lacinou holku na jednu noc udělá.

Určitě je mnoho dalších věcí, které ženy dělají a jsou pro muže naprosto nelogické. A samozřejmě i naopak. Muži mají také spoustu svýchnedokonalostí, které zase nechápou ženy. Pamatujte, že bez těchto rozdílností mezi námi by byla na světe asi dost velká nuda.